Do hlubin
Nového světa

1519
dní uplynulo od návratu

Den čtvrtý - úterý

Guvernér Nikités ráno dostal naléhavou zprávu, že jeho přátelé - biskup, šermíř a poustevník -, jsou v nebezpečí. Rozeslal jim tedy střední námořníky na pomoc. Nakonec se ukázalo, že tyto zprávy byly falešné, nikdo nebyl v nebezpečí; vše mělo sloužit k odlákání pozornosti. Ve skutečnosti totiž oddíly po návratu do tábora zjistily, že guvernér byl unesen piráty. Guvernérova manželka Prisma, která byla celé hrůzné události svědkem, únos námořníkům vylíčila a upozornila, že první věc, kterou piráti ukradli, byl guvernérův pečetní prsten a královské pergameny. Piráti tedy nyní mohou vystupovat guvernérovým jménem, což by mohlo mít nedozírné následky na diplomatické vztahy s domorodci na jednotlivých ostrovech!

Naštěstí se oddílům podařilo získat mapu určenou pro pirátské kurýry, kteří na ní měli vyznačená místa, odkud si již napsané falešné guvernérovy dopisy mají vyzvednout a donést domorodcům. Každý oddíl se vydal ke dvěma místům, u prvního se jim podařilo dopis zajistit, u druhého místa přišli právě ve chvíli, kdy si kurýr dopis vyzvedával. Námořníci ho nepozorovaně stopovali až k domorodci, kterému kurýr dopis předal. Domorodec se po nahlédnutí do falešného dopisu očekávaně naštval a námořníci ho museli uklidnit a přesvědčit, že guvernér Nikités s právě doručeným dopisem nemá nic společného. Když se jim podařilo domorodce přesvědčit, dostali zašifrovanou mapu, která by měla ukazovat na místo, kde by se měli nacházet piráti odpoledne.

Velcí námořníci měli za úkol evangelizovat ostrov obývaný velmi inteligentními domorodci. Guvernér Nikités jim ráno kladl na srdce, aby se nejdříve o domorodcích dozvěděli co nejvíce a způsob evangelizace přizpůsobili zvykům a kultuře domorodců. Oddíly potkaly tři postavy – kronikáře, básníka a dramatika. Kronikář vyprávěl legendu o počátcích svého kmene a důležitosti kultury a umění pro svůj kmen. Podle mýtického příběhu prvotních múz, které vybraly pro kmen nejklidnější místo na světě pro tvoření vznosných uměleckých krás, se mají tito domorodci na světě věnovat rozvoji a ochraně umění a kultury. Kronikář si poté poslechl vyprávění námořníků o jejich cestě a úkolech, které od vylodění na Zelených ostrovech vyřešili. Básník oddílům ve verších vyprávěl o krásách poezie a poslechl si námořníky složené básně. Dále se námořníci setkali s domorodou dramatičkou píšící divadelní hru oslavující svůj kmen. Dramatička však trpěla tvůrčí krizi, kvůli které začínala pochybovat o víře v sebe, síle a předurčenosti svého kmene k umělecké tvorbě. Oddíly se nabídly, že dramatičce pomůžou připravit a secvičit divadelní hru, ve které zároveň zdůrazní uměleckou tradici kmene a představí sílu víry v Boha.

Naši nejmenší domorodci se vydali do pirátské krčmy, kde se snažili v přestrojení za piráty zjistit co nejvíce informací o ukradeném rumu, který potřebuje bylinkářka jako tajnou přísadu do lektvaru pro vyléčení Prismy. Po cestě od bylinkářky do krčmy narazili na zlaté mince na zemi, které dovedli malé domorodce ke skupině roztodivných pirátů. Jedovaté houbičky a Ohniví indiáni dostáli své pověsti a piráty neohroženě porazili.

Odpoledne se střední oddíly s pomocí objevitele dona Valiente dozvěděli z šifrované mapy souřadnice pirátské základny, kde pravděpodobně bude držen i guvernér. Velcí námořníci se odpoledne vydali předvést divadelní představení domorodé dramatičce a jejímu kmenu. Dramatička jim po příchodu odsekla, že nemá zájem se nechávat přesvědčovat o víře, když si samotní nedokážou uchránit svého hlavního velitele. Dramatička znalá místního prostředí předala velkým oddílům informaci o místě, kde je držen guvernér. Velcí námořníci se tedy přidali na pomoc středním námořníkům ve věci vysvobození guvernéra Nikitése.

Po doražení na místo zjistili, že na přilehlém lesním pahorku je ozbrojenou pirátskou družinou držen guvernér. Zelené ostrovy zažily mnoho hrdinských bitev a tato lučištnická bitva mezi piráty a námořníky se zařadila mezi největší z nich. Námořníci se museli nepozorovaně plížit a získávat po lese rozmístěné artefakty. Když se slunce začalo přesouvat za obzor, guvernérovi se podařilo osvobodit a v souboji setřást několik stráží. Když Nikités doběhl do ležení námořníků, dostihl ho vedoucí pirátů, s kterým se guvernér utkal v šermířském souboji. Zaskočení námořníci přihlíželi nelítostnému souboji dvou silných bojovníků, bohužel pro španělskou korunu, pirát se rozhodl nečestně podkopnout guvernérovi nohu a bodnout Nikitése do lýtka. Silně krvácejícího guvernéra dovedli námořníci do tábora, kde vyhledali pomoc biskupa.

Biskup Sábio s pomocí víry guvernérovi pomohl a doslova postavil Nikitése na nohy, což domorodou dramatičku pomohlo přesvědčit o síle křesťanské víry. Když poté velcí námořníci předvedli nacvičené divadelní představení, dramatička byla ohromena a evangelizace ostrova krále Filipa byla zdárně dokončena.

Vítězství v jedné bitvě však neznamená vítězství v celé válce. Piráti jsou stále silní a mají v držení ukradený guvernérův pečetní prsten. Diplomatické vztahy s ostatními ostrovy jsou stále v ohrožení.