Kalendář akcí

srpen

4 - 17 Tábor

Facebook


Kronika akcí

(Pod)zimní prázdniny 24. – 28. 10. 2012

Ve středu 24. října jsme se sešli na pražském Hlavním nádraží, abychom vyrazili na dlouhou cestu do Pacova. V tomto pohostinném městečku na Vysočině jsme podzimní prázdniny strávili již několikrát, a tak jsme se naivně domnívali, že nás letos nemůže nic překvapit.

Nebylo nás zrovna málo - Řepa, Matěj, David, Vojta, Verča, Marek, Tomáš, Valentina, Klára, Žaneta, Matyáš, Kačka, Kamil, Bety, Johanka, Jonáš, Natálka, ještě jedna Natálka, ještě jedna Verča, Mates a já, a to jsem určitě ještě na někoho zapomněl. Jak už jsem zmínil, cesta byla dlouhá, takže jsme toho večer už moc nestihli - jenom jsme si párkrát zahráli Městečko Palermo, rozdělili jsme se do týmů a Řepovi někdo z dětí slíbil snídani do postele.

Ráno Řepa překvapeně zjistil, že děti někdy opravdu dodrží, co slíbí. Po vydatné snídani jsme se vydali na náměstí. Tam se k nám připojila tajemná postava a rozdala jednotlivým týmům šifrované vzkazy, které je vyslaly za dalšími obyvateli městečka (mezi něž patřili například zjizvený Ba Nan Scuk Rem a plešatý Lee Van Ec). Tento úkol pokračoval další dva dny, během nichž děti prochodily Pacov a jeho okolí opravdu důkladně. Zároveň mezitím přijeli Matěj N., Petra a Veronika a zapojili se do programu. Děti postupně odhalily, že mezi postavami se pravděpodobně skrývá jeden zrádce. Aby zjistily, o koho se jedná, vydaly se v sobotu večer jednotlivé postavy sledovat. Napínavá sledovačka v potemnělých pacovských ulicích a uličkách přinesla své ovoce. Jakmile děti věděly, kdo se je chystá zradit, stačilo na další den naplánovat útok a podlému zrádci zatnout tipec. Jenže...

V sobotu začalo sněžit. A to tak, že hodně. Na říjen téměř neuvěřitelně. Kdyby se pár metrů od náměstí nenacházel nízkoprahový klub Exit, asi bychom děti z fary nedostali ani na krok. Jen díky kulečníku, fotbálku a melancholickému morčeti se nám podařilo zvítězit nad počasím a děti zabavit téměř na celý den.

Otázka poslední bitvy se nakonec vyřešila tak nějak sama. Jen málokomu se chtělo stužkovat po kolena ve sněhu, ale bílá nadílka zároveň nabízela alternativní formu boje. Řepa možná nebyl úplně rád, když se na něj sesypala hromada bojechtivých dětí a pokoušela se ho utopit ve sněhu, ale jinak lze bitvu považovat za úspěch. Nikdo neumrzl, nikdo nenastydl a zlo bylo slavně poraženo.

V neděli jsme se zúčastnili mše v pacovském kostele sv. Archanděla Michaela, důkladně jsme uklidili faru a autobusem se vypravili zpátky do Prahy.

O.K.

fotky zde