Do hlubin
Nového světa

1519
dní uplynulo od návratu

Den desátý - pondělí

Ještě v noci z neděle na pondělí probudila děti tajemná postava domorodce, který je požádal, aby šly s ním, protože se mu zdá, že v lese se dějí divné věci. Oddíly postupně vyšly z tábora a vystoupaly ztemnělým lesem na kopec až k místu, kde probleskoval pod skálou hořící oheň a u něj se skláněla děsivá postava.

Šlo o voodoo čarodějnici Masamu, která vládne Černým ostrovům stejně jako šaman je správcem ostrovů Zelených. Šaman Dazhúf ji právě přišel navštívit a z jejich rozhovoru vyšlo najevo, že podle prastaré úmluvy je vliv každé z těchto mocných osob vázán pouze na jeho vlastní teritorium. Šaman však právě nyní požádal Masamu o pomoc proti námořníkům, kteří podle něj šíří na Zelených ostrovech svou kulturu a víru, a tím ohrožují domorodé tradice. Odvolal starou úmluvu a povolil Masamě vstup na Zelené ostrovy. Ba co víc; jako důkaz svého přátelství jí dokonce předal své zajatce: kapitány oddílů i statečného objevitele. Masama dar přijala a slíbila šamanovi pomoc, ale hned jak šaman odešel ze scény, ukázalo se, že jí zdaleka tak nejde o domorodé tradice, jako spíš o vlastní moc; vysmála se šamanově důvěřivosti a prohlásila, že už brzy ovládne i Zelené ostrovy. Nejhorší ale bylo, co udělala se zajatými kapitány: V temném rituálu, ve kterém se neostýchala podříznout krk vlastní služebné, odebrala kapitánům jejich duše a udělala z nich své nemyslící služebníky: hrozivé zombie.

Osvobození vedoucích

Po hrůzné noční scéně se všechny oddíly probudily do pondělního rána zdánlivě s mizivou nadějí na to, že se jim jejich vedoucí ještě někdy vrátí. Naštěstí ráno bývá moudřejší večera a ranní slunce často vrhne povzbudivé světlo i na zdánlivě beznadějné situace. Tak se oddíly dozvěděly, že existují i osoby, kterým se kdysi něco podobného přihodilo, a přece se vrátily mezi živoucí lidi.

Tito lidé, takzvaní Poražení, poradili námořníkům, že mají šanci získat své kapitány zpět, pokud prokáží, že je dobře znají. Tak museli splnit tři úkoly: Zodpovědět na seznam otázek co možná nejpodobněji jako jejich vedoucí, rozpoznat na fotkách ruce a nohy svých vedoucích mezi všemi ostatními a složit ódu na své vedoucí. Protože se všem oddílům podařilo tyto úkoly úspěšně splnit, po obědě mohla Poslední Poražená uskutečnit přímo v táboře rituál návratu vedoucích: Zpoza chatek se potácivým krokem vybelhaly postavy, které jen vzdáleně připomínaly kapitány oddílů, ale na povel padly k zemi a po přednesení složených ód a navrácení kápiček v oddílových barvách se probraly a už to byli opět ti staří známí vedoucí, kteří jako by se nepamatovali téměř na nic z toho, co se s nimi od noci událo.

Osvobození objevitele

Stále však ještě zbývalo vyřešit zásadní problém: Kromě vedoucích padl do rukou Masamy také objevitel Don Valiente, který oddílům už několikrát pomohl při jejich snažení. Z noční scénky se oddíly dozvěděly pouze to, že odvážného objevitele si Masama chce nechat na později, ale naštěstí kapitánům během jejich zajetí utkvělo přece jen něco v paměti, což oddílům pomohlo určit jejich další postup. Uvědomili si, že při hledání objevitele budou muset poprvé vstoupit na Černé ostrovy a připomněli si, že ne všichni obyvatelé Černých ostrovů jsou podřízeni Masamě a na jistém místě by mohli narazit na člověka, který by jim mohl pomoci.

Na místě, kam se námořníci vydali – na severozápadním cípu Mravenčího ostrova – nalezli ke svému překvapení Evropana, komodora Verspilda, který kdysi na Černých ostrovech ztroskotal, usadil se tam a začal organizovat odpor proti zlé Masamě a jejím zombiím. Komodor Verspild námořníkům řekl, co o osudu Objevitele zjistil: Masama ho neproměnila přímo v zombie, ale také ho připravila o jeho duši a pak ho předhodila odporným pavoukům, žijícím na Pavoučím ostrově. A tak poslal velké oddíly najít Objevitelovu duši uvězněnou v láhvi a ukrytou kdesi v lesích Mravenčího ostrova, zatímco střední oddíly musely získat Objevitelovy vzpomínky, aby mu mohli připomenout, kdo vlastně je. Všechny oddíly se pak sešly i s komodorem na Pavoučím ostrově, kde našly Objevitele uvězněného v pavoučí síti. Když ho chtěli osvobodit, vyřítili se na ně ze svého úkrytu pavouci, kteří se nechtěli vzdát své kořisti. Teprve když oddíly začaly zabíjet pavouky, bylo možné postupně přeřezávat vlákna, která Objevitele spoutávala. Ale i když byli pavouci poraženi, pořád ještě bylo třeba Donu Valientemu navrátit jeho duši a vzpomínky, aby byl zase sám sebou. To se za pomoci komodora Verspilda oddílům podařilo, a tak byl Don Valiente zachráněn. Po svém vzkřísení poděkoval všem námořníkům a potvrdil jim to, co už tušili: Různé zlé věci, se kterými se dosud setkávali na Zelených ostrovech, byly způsobené čarodějkou Masamou a její snahou alespoň nepřímo proniknout na sousední souostroví. Nyní bylo jasné, že bude třeba Masamu porazit, aby bylo možné žít na Zelených ostrovech v míru.