Kromě toho bylo samozřejmě nutno přistoupit k méně příjemné práci, která neodmyslitelně provází blížící se konec tábora – bylo třeba začít uklízet jak v Louvru samotném, tak i v pařížských ulicích.
Večer se u slavnostního ohně objevila celá plejáda známých postav – Jeho Veličenstvo Ludvík XIII., Její Veličenstvo Anna Rakouská, Její Výsost Marie Medicejská, Jeho Eminence kardinál Richelieu, kapitán de Treville, kancléř Séguier, Jeho Excelence Don Rodrigo a v neposlední řadě také Athos, Porthos, Aramis a d´Artagnan. Z pochopitelných důvodů nebyl přítomen vévoda Gaston a poněkud překvapivě se neobjevil švédský velvyslanec Gabriel Bengtsson Oxenstierna. Lze jen doufat, že se zase nezabýval vypichováním levých oken řadovým Pařížanům.
Pro připomenutí zásluh skutečně všech kadetů zhlédli všichni přítomné ještě jednou divadelní scénky, které oslavovaly také přínos Kytiček ke společnému úsilí. Přestože už jsme tyto scénky jednou viděli, nové nastudování bylo po zásluze odměněno nadšeným potleskem.
Po opulentní královské hostině pak následovalo předání diplomů jednotlivým kadetům a jejich přijetí do mušketýrských řad. Jeho Veličentsvo pak vyhlásilo vítěze celé hry, jímž se stal oddíl Smrt Saxem de la Bastila. Ocenění se ale dočkali i všichni ostatní, kdo se na chodu tábora podíleli, od malého buchkomanda přes velké buchkomando, kuchyňský personál, zásobovače, zdravotnici až po naši hlavní vedoucí Lucinku, které se dostalo spontánního několikaminutového vestoje drženého aplausu.