|
|
13.7.2003
Neděle podle Koumáka
Část bojovníků si prohlédla zámek, část obrazila místní cukrárny a část se úspěšně dokázala i v tak malém městě ztratit, tudíž nikdo nemohl říci, že se nudí. Okolo páté odpoledne se malé děti vrátily zpět k nádraží, tentokrát sice k autobusovému, ale to vyšlo nastejno, protože obě leží vedle sebe. Z nádraží je odvezl speciálně pro nás vypravený autobus k rybníku Holub, odkud se vydaly po vlastní ose do tábora.
Velké děti měly cestu zpět o něco zajímavější, protože nejprve použily vlaku jisté nejmenované soukromé úzkokolejné železniční společnosti. Celkem deset kilometrů překonal vláček jako z Disneyladu za fantastických 25 minut. Vlak jsme opustily v Malém Ratmírově, kde už na nás čekal výše zmíněný autobus, mezitím se zbavivší malých dětí. I velké děti byly nuceny vystoupit u rybníka Holub a odtud jít po hrázi kolem suchých záchodů do tábora. Třebaže se zejména při dopoledním pochodu vyskytlo mnoho stížností, všem se nakonec výlet moc líbil a litovali, že na další už není v letošním táborovém harmonogramu místo.
|
|
 |
Tento den se jelo na výlet. Nejprve jsme pochodovali do Popelína, kde se konala dopolední mše svatá, a po jejím ukončení jsme si dali hodinovou pauzu na zdejším nádraží. V půl druhé přijel vlak, vesele jsme zabrali půlku patrového vagonu a přemístili se do Jindřichova Hradce, kde jsme si dali několikahodinový rozchod.
