První, co potřebujete nutně vědět, je to, jak vznikl náš (po všech stránkách!) dokonalý tým, respektive jak vznikl jeho propracovaný název. Vznik Rozmázlých jablíček je totiž opředen všemožnými báchorkami, které rozhodně nejsou pravdivé. Takže rodičové, nikdo, opakuji nikdo, si rozhodně nezašpinil kalhoty tím, že by si sedl pod jabloň a napatlal si na podzim spadlé jablko na kalhoty. Takové věci se nám nestávají. Náš tým promyslel skutečně taktický způsob boje, díky kterému jsme (spolu s ostatními týmy) získali podstatnou část obrázků chybějících Alfrédovi.
Díky této taktice jsme tedy všichni obstáli u zkoušky a ukázali jsme, že obrázky jsme schopni nalézt. Také jsme dokázali statečně vzdorovat banditům (kteří byli velcí, děsiví a nevyzpytatelní) a nějaké obrázky zpět vybojovat. Dokázali jsme jít úplně poslepu, dokázali jsme se plížit, dokázali jsme se i v jistou chvíli zastavit a nechat se dovést znovu za Alfrédem. A nevím, zda to bylo díky naší úžasné taktice, ale sehráli jsme perfektní scénky, co by si zasloužily dostat se na prkna Národního divadla. Zkrátka a dobře, Alfrédovi jsme dělali jenom radost. A jak že jsme to dělali? Jako jablíčka jsme se rozmázli a soupeři po nás uklouzli. Touto taktikou jsme někdy poráželi ostatní týmy, ale hlavně s nimi spolupracovali a pomáhali tím do celkového výčtu našich úžasných schopností. Pomohli jsme Alfrédovi, užili si výlet a v pořádku se vrátili domů.
Veronika H.
fotky zde